Rok 2005/2006
Neobyčejná obyčejná voda | 26.1.2006
Voda je nejrozšířenější kapalinou na Zemi. Přesto má neobyčejné vlastnosti, o čemž svědčí např. regelace (znovuzamrznutí) ledu nad tenkou kovovou strunou nebo Leidenfrostův jev, který se projevuje vytvořením kapek vody na rozpálené plotně.Mikrovlná trouba | 12.1.2006
Používáte mikrovlnku? A víte, jak ta trouba funguje? Víte, co do ní nemáte dávat? My jsme si to zkusili a celkem jsme žasli. Samozřejmě jsme si nemohli odpustit měření rychlosti elektromagnetických vln. Pokud se nebojíš o mikrovlnku a rád experimentuješ, stačí ti na to jedno balení toustového chleba. Vyndáš z trouby otočný talíř. Naskládáš toustový chléb do sloupců (jako na fotce). Zapneš mikrovlnku a nespouštěj obsah uvnitř z očí, poněvadž našim cílem je chleba spálit. Až to začne smrdět, vypni to! Chleba správně vyndej z trouby a prohlídni ho, kde jsou dvě sousední maxima(spáleniny). Jejich vzdálenost změř. To co jsi odměřil je (lambda/2) a frekvence elektromagnetických vln, které generuje magnetron se udává cca 2,45 GHz. Jaká je tedy rychlost šíření elektromagnetických vln?
Podrobnější informace o pokusech s mikrovlnou troubou jsou na webu dřívějších kroužků fyziky.
Přednáška: Fyzika nízkých teplot | 5.1.2006
O zajímavých jevech, které nastávají při nízkých teplotách, nám přišel přednášet pan doc. Miloš Rotter. Nepřišel s prázdnou, ale přinesl i kapalný dusík o teplotě přibližně -200 stupňů Celsia. Výklad se týkal supravodivosti, účinků kapalného dusíku na pevné, kapalné a plynné látky, nemožnosti dosáhnout teploty absolutní nuly. Na obrázku je např. levitující magnet v magnetickém poli jiného magnetu, což je projevem tzv. Meissnerova jevu.Přednáška z geologie na Geofyzikalním ústavu Akademie věd | 12.12.2005
(bez popisu)Kam dostříkne voda | 1.12.2005
V rámci fyziky lidé vytvářejí teorie a provádějí experimenty. Teorie je smysluplnou teorií až tehdy, pokud je s dostatečnou přesností a pravděpodobností ověřena experimenty. I my jsme si aspoň v náznaku vlastníma rukama a hlavou zkusili obě dvě metody. Zkoumali jsme, na čem a jak závisí vzdálenost, do které dostříkne voda boční skulinou nádoby. Experimentálně zjištěná data, úvahy, výsledný vztah a teoretický výpočet jsou zaznamenány na tabuli vyfocené na obrázku. (Symboly jsou vysvětleny na tabuli.)Skleněný čáp | 24.11.2005
Je to úžasná hračička, která stojí kolem 400 Kč (mají ji v obchodech se suvenýry nebo ve větších papírnictvích) a která se tváří, vlastně kýve, jako perpetuum mobile 2. druhu. Jenže my jsme na kroužku fyziky odhalili, že tomu tak není! Přesné zdůvodněnní není zase až tak jednoduché, ale můžeš hádat, co zde hraje roli chladiče a co ohřívače!? A možná velké překvapení: Voda ve skleničce může mít klidně vyšší teplotu než okolní vzduch!Lodičky na reaktivní pohon | 20.10.2005
Loďka s reaktivním motorem? Můžete si ji udělat doma a za pár korun. Jako návod ke stavbě ti pomůžou následující obrázky.Budeš potřebovat: mosaznou (případně hliníkovou) trubičku o vnitřním průměru tak 2 až 3 mm (seženeš ji v obchodě s modelářskými potřebami), čajovou svíčku, kleště (kombinačky), skalpel, umělohmotnou láhev (nebo cokoli jiného, co je vhodné jako trup lodi), šikovnost a trpělivost.
Snaž se vytvořit to, co vidíš na fotkách. Čím víc závitů bude mít spirála, tím lépe. Před jízdou doporučuji nasát do celého vnitřního objemu trubičky vodu. Je třeba, aby oba konce trubičky byly pod vodou a zároveň nedrhly o dno. Pak stačí zapálit knot svíčky a jedeš! A během dlouhé plavby můžeš přemýšlet, čím to, že se pohybuješ.
Pokud máš k dispozici malou vodní plochu, tak zkus zahnout oba konce trubičky na stejnou stranu. Loďka pak bude konat pohyb po kružnici, aniž by narážela do břehů.